Křídlení

zpěvokol       

  

 ■ domů          ■ o křídlení          ■ pozvánka

   

 

Zpívání je dobrá věc. Pořádně se rozdýcháte, plíce protáhnete. A když písničky, které zpíváte, jsou atypické obsahem i formou, když člověka zrovna přivádějí k sobě samotnému, je to tím prospěšnější. Mnoho kultur napříč dějinami používalo a dodnes používá formu opakovaného slova, známe je jako mantry, čanty a tak podobně. V Křídlení jsme na tu tradici navázali, držíme se ale především pohanských čantů (pohanských ve smyslu předkřesťanských), ve kterých se zpívá o síle přírody, základních hodnotách a principech života. Některé duchovní směry používají mantry jako opěvování bohů; my si vystačíme s duchovním zpěvem, který se dotýká jednoduchých a obyčejných témat života a světa.

Jak to vypadá prakticky? Sedíme pospolu a prostě si zpíváme. To je proloženo zapalováním svíček, sdílením, slovem k zamyšlení. Trvá to asi tak hodinu a půl. Mezitím si dáme čaj, vnímáme prostředí, sebe sama, řekmeme si co koho potkalo a tak. Žádná křeč. Pohoda. Klid. A tak nějak se mysl zklidní. Úplně sama, bez nátlaku, bez pobízení, bez podbízení, bez nucení.

Odkud se vzal název Křídlení? Inspirace pochází z textu Pavla Vrby v písni Oldřicha Veselého a Synkop:


Křídlení

Křídlení je v nás
rozblázněné i způsobné
Křídlení je v nás
dělitelné i násobné
Ucítíš Křídlení když sníš
Utichá Křídlení když víš

 


Nicméně ta píseň, Synkopy, Veselý ani Vrba nemají nic společného s naším programem; tímto jim děkujeme za inspiraci.

Chcete vědět víc? Tak se prostě přijďte podívat!